Představte si, že jdete s kamarádem na přírodovědnou besedu. Víte, že je o agamách, ale vlastně vůbec nevíte, jak taková agama vypadá. Na váš dotaz vám kamarád odpoví: „Víš, jak vypadá drak? Tak takhle nějak vypadá agama, ale je malá a vejde se člověku do ruky.“ A ty už máš představu, jak taková agama vypadá, utvořila se vám asociace mezi obsahem pojmu drak a agama. Drak je taková původní svorka, se kterou jste si propojili „druhou svorku“, agamu a dohromady je propojili do jednoho obrázku. Paměťové asociace tedy fungují na principu vybavování si toho, co už znáte a propojení s tím, co je pro vás nové a do té doby neznámé. Vše si do paměti uložíte ještě v podobě jasného vizualizovaného obrázku.

 

Jestliže něčemu rozumíte, pak to znamená, že vám to dává smysl a význam a že jste schopni toto poznání, informaci, činnost smysluplně používat.

Kamarád vám dokázal vysvětlit jednoduchým způsobem, co je to agama. Je zřejmé, že musel o agamách něco znát, mít načtená určitá fakta, aby vám dokázal přiblížit potřebnou informaci. A takhle byste měli postupovat vždy i vy, když si něco nového osvojíte, naučíte se novou strategii, ale i nějakou novou látku ve škole, když zvládnete novou dovednost! Měli byste si najít někoho a pokusit se mu svoje znalosti předat. Nic neověří lépe, jak jste nějakou informaci pochopili, než vysvětlení jejího obsahu někomu jinému. Když toto zvládnete, máte i jistotu, že si vše lépe a dlouho zapamatujete. Dokázat někomu něco srozumitelně vysvětlit znamená, nejen že určité znalosti máte dokonale osvojeny, ale že zároveň dokážete tyto informaci přizpůsobit a přiblížit třeba i na různých příkladech ostatním tak, aby i oni pochopili, o čem jí vykládáte.

%d blogerům se to líbí: