Paměťové strategie, čili techniky především pracují s řetězením poznatků neboli s asociacemi, s obrazy a s opakováním. Neobsáhneme postupy všechny, seznámíme vás s některými z nich, které si potom i na základě své zkušenosti s jejich osvojením budete moci sami upravovat či rozšiřovat.

 

  1. Začneme s Metodami řetězení, tedy paměťovými asociacemi. Co to vůbec je asociace? S tímto termínem se můžete setkat v mnoha oborech. Konkrétně ale v psychologii, která se zabývá mj. pozorností i pamětí, znamená spojení např. mezi našimi náladami, myšlenkami, pocity, předměty i jevy, které si uvědomujeme aj. S tím souvisí asociativní paměť, ve které si vše vybavujeme a propojujeme na základě podobnosti s tím, co už alespoň trochu známe. Jako byste ze svorek na papír vyráběli řetízek a jednotlivé svorky postupně mezi sebou propojovali. Na svorku, kterou máte, napojíte druhou, kterou jste našli právě pohozenou na zemi. V krabičce s tužkami na vás vykoukne svorka třetí, kterou tam nenecháte jen tak povalo­vat a připojíte ji ke dvěma předešlým. Při technice asociací ještě využíváme toho, že si potřebné informace ukládáme do paměti zároveň jako vizualizované obrazy. Z metod řetězení vás seznámíme se dvěma technikami.

 

  1. 1 Technika propojení pojmů.

Potřebujete si zapamatovat určité množství předmětů, dejme tomu, třeba čtyři. Jak budete postupovat?

– Nejprve si jednotlivé předměty či pojmy aj. zapíšete.

– Každý z nich si představíte před očima jako obrázek.

– Potom si zkusíte dva pojmy spojit do společného obrazu, čím bude vaše představa bláznivější, tím lépe si vše váš mozek zapamatuje.

– Stejně propojte druhý pojem s třetím, pak třetí se čtvrtým a utvářejte si jeden celkový obraz ze všech pojmů.

– Postup můžete opakovat v podstatě nekonečně.

 

Příklad:

Představte si, že si máte zapamatovat, co máte odpoledne určitě koupit. Je to notový sešit, baterka, polárkový dort, špendlíky a chléb.

Jak budete postupovat, abyste si vše do odpoledne zapamatovali? Z nějakého důvodu si nemůžete seznam napsat.

 

  1. Každou věc si představte před očima jako obrázek a zapojte ještě svou fantazii. Notový sešit si představíte jako tančícího pána s vousy a cylindrem. Špendlíky mo­hou mít podobu not, jejich bříška mají špendlíkové nožičky. Baterka pluje po obloze v podobě slunečního paprsku. Jdeme na vysokou horu, která vypadá jako bochník chleba. Polárkový dort může být tělem sněhuláka, který se pomalu roztéká.

 

  1. Nyní si všechny své představy spojujte postupně k sobě, až se vám před očima zjeví jeden společný obraz se všemi předměty. Zkuste si přitom klidně zavřít oči a živě si ho vybavte: Baterka pluje po obloze v podobě slunečního paprsku a září na vysokou horu, která vypadá jako bochník chleba. Na chlebové hoře pláče sněhulák s tělem polárkového dortu. Protože se pomalu roztéká, slzy mu kapou na cylindr pána – notového sešitu, kterému kolem hlavy skáčou noty se špendlíkovými nožičkami.

 

  1. 2 Technika příběhu

Větší množství pojmů si můžete také zapamatovat tak, že z nich vytvoříte souvislý příběh. Vymyšlený příběh ve vás vzbudí mnohem více pocitů než jednotlivé představy. Proto také všechny informace, které do příběhu zahrnete, vám utkví v paměti opravdu velmi dobře. Ale i tady můžete příběh propojit s obrazovou představou. Zamhouříte oči a promítáte si ho před očima jako živý film.

 

Příklad:

Máte si zapamatovat, jak jdou po sobě vyjmenovaná slova po „l“. Jejich jedna varianta zní takto: slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš.

 

Jak postupovat?

K rychlejšímu zapamatování vám může pomoci příběh, který si ze slov vytvoříte, například: Po setmění byly slyšet u mlýna neznámé zvuky a do toho se začalo blýskat. Snad jsem se neztratil? Polykal jsem hrůzou, abych se uklidnil. Čas plynul rychle jako voda, ale mně to připadalo, že se vleče. Ke všemu jsem šlápl do mraveniště. Sáhl jsem do kapsy pro sušenky a začal je drobit mravencům. „Takhle se sušenkami plýtvat,“ řekla by moje sestra, která je má moc ráda a určitě by začala lítostivě vzlykat, že sušenky žerou lysí mravenci. Poškrabal jsem se na lýtku prstem omotaným lýkem a zalitoval, že není sníh a nemám tu své lyže. Připevnil bych si je na boty a ujížděl odsud. Trochu mne uklidnila příjemná citronová vůně pelyňku a v druhé kapse medvídek z plyše, kterého jsem pořád hladil. Někdo se mnou zatřásl: „Brácho, nespi!“ Ulevilo se mi, že to byl jen sen.

 

POZOR! Pokud zapomenete první slova ze sestaveného příběhu, můžete zapomenout celý příběh a jeho souvislost. Proto je lepší, dokud nebudete mít s touto technikou velkou zkušenost, vytvářet raději kratší příběhy, jako je ten následující:

 

Jiný příklad:

Potřebujete si zapamatovat slova, v nichž se uprostřed píše po v měkké i. Jsou to slova: vidět, viset, vinout, viklat, visutý. Pomůže vám věta: Vidím viset vidličku, jak se viklá na větvi, když se vinu přes visutý most.

 

Nezapomeňte přitom, že Technika příběhu je druhem mnemotechniky, takže jejím procvičováním a trénováním zlepšujete svoji paměť, rozvíjíte svou kreativitu a schopnost soustředění.

%d blogerům se to líbí: